Principy hry v zahájení

21. září 2010 v 13:37 |  Zahájení
Pátý mistr světa v korespondenčním šachu Hans Berliner, autor šachového programu Hitech, vydal knihu SYSTEM v roce 1999.

V ní vysvětluje svůj přístup k teorii šachu, a ke strategii zahájení. Pro mě poněkud těžkou angličtinou, která mi ještě více komplikuje podstatu teorie. Následující principy hry v zahájení jsou skutečně unikátní a dovolují pochopit některé teoretické názory o hlavních variantách hlavních šachových zahájení.

Principy systému

Princip 1: Taktika je král

Všechno co bílý (nebo černý) hraje musí být takticky zdravé. To znamená, že materiál musí být zachován. Avšak také to znamená, že:

a) Bílý by neměl zanedbávat jiné principy pouze aby získal pěšce.
b) Bílý by měl být ochoten obětovat pěšce jestli jde o zisk několika temp, a/nebo další dosažení důležitých strategických cílů, které nemůže být dosaženo jinak. Obecně tři tempa mají cenu pěšce, ale toto neznamená že je dobrá strategie získat pěšce a dát dvě tempa. Tahy musi odpovídat principům, a bílý by se neměl rozptylovat ziskem pěšce, jestliže to vykolejí základní strategii.

Avšak zisk materiálu většího než pěšec by se měl vždy vážně zvažovat. Neměly by se ale otrocky sledovat principy, když jsou taktické důvody.

Princip 2: Umístění figury

Každá figura má optimální postavení, a možná několik skoro optimálních pozic. Je důležité určit tato postavení dopředu v partii a pokoušet se dostat každou figuru na optimální pozici.

Princip 3: Vývin figur

Figury by se měly vyvést na jejich optimální pozici jedním tahem každé figury, bez zbytečné ztráty času. Výjimka jsou jezdci. V přísném smyslu pěšci nejsou vyvinutí, ale spíše postaveni jako kontrolní jednotky v boji o centrum. Bílý by se měl snažit tahat centrálními pěšci pouze jednou (jiný tah než vzetí a opětovné vzetí). Obecně platí, že pokud není lepší pozice pro figuru na své straně šachovnice, potom je vyvinutá.

Podprincipy:
a) nedělat obranné tahy aniž jsou částí vývinového plánu. Bílý má iniciativu a jediný způsob udržet ji, je provádění agresivních akcí.
b) nebrat neměnit pěšce nebo figuru, pokud to pomáhá soupeřovi ve vývinu.
c) Uvažovat možnost, že figura může být dobře umístěna i na původním místě. Věž h1 by mohla být součástí útoku na královském křídle po tazích h4-h5.
d) Dělat rošádu pouze jestli chcete nebo jestli musíte, ale ne proto že můžete.
e) Neměnit střelce za jezdce, aniž za to získáte pozoruhodnou výhodu na oplátku.

Princip 4: Ovládání šachovnice: Útok a ovládání centra

Centrum by se mělo napadat pěšci podporovanými figurami. Ideál mít pěšce na centrálních polích. Pro bílého je to d4 a e4. Když toho nelze dosáhnout, bílý musí rozhodnout zda se snažit o obsazení centra, nebo bránit soupeřovi ve využití těchto polí pomocí kontroly pěšci. Jestli soupeř obsazuje centrum pěšcem, ten by se měl napadat křídelním pěšcem - "pákou". Pěšec c4 napadá d5. Jestli soupeř neobsazuje centrum, bílý by ho měl převzít. Neútočit na pohyblivého pěšce pěšcem, protože to není pevný cíl pro útok.

Bílému patří jeho polovina šachovnice. Druhá polovina by měla být obsazována. Jestliže černý zasáhne do strany bílého, musí být okamžitě napaden. Jestliže černý může efektivně postavit figuru na polovinu bílého, dá se říci, že bílý hrál špatně systémovou strategii. Neměl by se nikdy vzdát kontroly důležitých polí na své straně šachovnice. A měl by se pokoušet převzít tolik důležitých polí na straně černého, jak jen možno.

Princip 5: Otevřené možnosti

Princip otevřených možností tvrdí: dělejte tah (vývin figury), který co nejméně snižuje možnosti provedení jiných důležitých tahů. Když je několik figur, které mohou být vyvinuty, táhněte tou, jejíž optimální místo je co nejvíce jasné. Tento princip je zobecnění Laskerova pravidla "jezdci se vyvíjí dříve než střelci". Obvykle má střelec více dobrých polí na výběr než jezdec, a proto se jezdec vyvíjí dříve. Avšak "princip otevřených možností" Systému je obecnější. Často nabádá netahat figurou, která je dobře umístěná na zadní řadě. Může také odrazovat od rošády, jestli je příslušná věž dobře umístěna na útok na původním místě.

Princip možností také zakazuje dělat tah, který blokuje figuře či pěšci obsazení optimálního místa. Například 1.d4 d5 2.Nc3 brání postupu c4 k útoku na centrum. Podobně 2. e3 blokuje střelce c1.

Nyní odbočím a vložím pěkný příklad vysvětlení některých podobných principů hry od velmistra Markoše
Ďalšia ukážka je z partie Karpov - Timman, Montreal 1979, BNŤ: (diagram č.4)
Keďže ťah ..exd4 odovzdáva bielemu centrum, (konkrétne polia f4 a d4), je na bielom, či centrum zatvorí, alebo otvorí. Karpov sa ale s rozhodnutím neponáhľa; pokým je centrum nevyjasnené, čierny musí stavať figúrky tak, aby stáli dobre i po d4xe5, i po d4-d5. Najskôr zahral samozrejmé 13.Vad1!, aby po 13...Sd7 už menej samozrejmým ťahom 14.g4! vylepšil postavenie jazdca na e2. Nasledovalo 14...Vad8 15.Jg3 Sc8 (diagram č.5)
Ani v tejto pozícii Tolja centrum nevyjasňuje. Naopak, ešte zvýšil napätie ťahom 16.f4!. Timman napokon tlak nevydržal a sám vzal exd4, odovzdávajúc kontrolu centra bielemu.

Silní hráči spravidla nemenia štruktúru v centre, pokým v danej štruktúre ešte dokážu vylepšiť figúry.

Princip 6: Párované tahy s protitahy

V jistých zahájeních, může být několik figur, které jsou připraveny okamžitě táhnout na optimální pozici. Otázka je, která by měla táhnout nyní a která příště. Ve většině takových situací soupeř má svůj plán. To může vyžadovat, že optimální pozice figury bílého má také plnit některé obranné povinnosti. Při pozorování výstavby černého bílý může určit, který z optimálních tahů musí být vyvolán příště, nebo není potřeba žádná obrana a bílý může tento požadavek ignorovat.

Tudíž jestli tah černého A1 vyžaduje odpověď A2 od bílého, a černého tah B1 vyžaduje B2, potom je jednoduché pravidlo pro rozhodnutí který tah vybrat příště.
a) 1...B1 2 B2 A1 3. A2 nebo
b) 1...A1 2. A2 B1 3. B2
Pokaždé vznikne nakonec stejná pozice, ale bílý musí odpovídat na hrozby černého správně ve správné posloupnosti v každé variantě.

Princip 7: Transpozice

Pravidlo transpozice říká "nedovolte černému dosáhnout nějaké pozice, která je lepší než jaké by mohl dosáhnout v jiné linii Systému vedoucí ke stejné pozici". Uvažujme pozici po tazích 1.d4 d5 2.c4 e6.
Otázka vyvstává, který z několika tahů je správný tah. Potenciální tahy kandidáti zahrnují tah 3.cxd5. Ukážeme nyní proč 3.cxd5 nemůže být asi správný pomocí pravidla transpozice.

Je možné dosáhnout standardní pozice v odmítnutém dámském gambitu pomocí více než jedním způsobem. Tudíž po 1.d4 Nf6 2. c4 e6 by nebylo možné hrát 3.cxd5 protože zde není pěšec d5. Na druhé straně, jestli hra pokračuje 3. Nc3 d5, potom vzetí 4.cxd5 je možné. Takže jestli je cxd5 správné na 4-tém tahu v této pozici, nemůže být asi správné v 3.tahu, než byl vyveden jezdec. Předčasná výměna by umožnila střelci c8 uvolnit dráhu bez užitečného "vyždímání" více ústupků od černého. Černému by se dala volba více možností.

Princip 8: Nevzdávat se získaných ústupků (řešení)

Princip řešení tvrdí, že jestli má být nějaký problém řešen (jak je centrální napětí) čekejte s řešením tak dlouho jak je možné, ale před přechodem do další fáze musí být problém vyřešen. (jako je útočení na pěšce, který je již pod napětím). Pokud se zanedbá řešení napětí a místo toho se zautočí na mobilní cíl, bude pro bílého obtížné ohrozit tento bod později. V jádru to řešení fixuje cíl v době, kdy je to vhodné, protože už není možné vyždímat více ústupků.

Princip 9: Jestliže nejsou žádné hrozby

Jestliže soupeř nemá vůbec žádné hrozby, a nejsou k dispozici žádné vývinové tahy, zaútočte na pevný cíl nebo zaberte větší prostor.
Smyslem tohoto principu jednání v takových pozicích, kde černý v podstatě vyčkává na bílého, aby spustil předčasný útok. Jestli černý nedělá tahy, které se kvalifikují pro odpověď podle principu "Párů odpovědí", potom bílý má volnou ruku k udělání výšeuvedeného.

Souhrn.

Pomocí zachování všech pravidel, bílý bude schopen vyvinout svou pozici hladce tak, aby zvětšil výhodu prvního tahu. Důvod pro zvýšení výhody je ten, že černý bude nucen k udělání malých ústupků, aby čelil plánům bílého. Například po tazích 1.d4 d5 2.c4 černý čelí:

a) vzdáním centra 2...dxc4
b) bráněním centra 2..e6, které však blokuje střelce c8
c) bráněním centra 2...c6, které zabírá dobré pole pro jezce b8
d) jiné méně populární tahy také dělají ústupky.

Jak tyto principy vznikly?
Poprvé jsem se setkal s Weaverovým ("bílý táhne a vyhraje") v 1946. Jeho teorie, ačkoli se jí mnozí špičkoví hráči vysmívají, udělali na mě okamžitě trvalý dojem. Weaver W. Adams byla první osoba kterou jsem potkal a kdo skutečně měl teorii na to, jak by se měly šachy hrát.

Pro většinu hráčů je teorie souhrnem takzvaných nejlepších hlavních variant ve hře. Důvod, pro který je některá varianta považována za dobrou, je často nejasný. Ohodnocení se může zakládat na něčem tak prchavém, jako že bílý tu parti vyhrál (a možná po mnoha chybách na obou stranách).

Doplněk principů z knihy Ideas Behind chess opening (Reuben Fine)

Desatero pravidel:
1. Otevřete pěšcem d nebo e.
2. Kdykoli je to možné, udělejte dobrý vývinový tah, který něco hrozí
3. Vyvíjejte jezdce před střelci.
4. Vyberte nejvhodnější pole pro figuru a vyinujte ji tam jednou pro vždy.
5. Dělejte jeden nebo dva tahy pěšci v zahájení, ne více.
6. Nevyvádějte dámu ven příliš brzy.
7. Dělejte rošádá, co nejdřív je to možné, přednostně na královskou stranu.
8. Hrajte tak, abyste získali kontrolu v centru.
9. Vždy se pokoušejte udržet alespoň jednoho pěšce v centru.
10. Neobětujte bez jasného a přiměřeného důvodu. (citelná výhoda ve vývin, odvlečení soupeřovy dámy, zabránit soupeři v rošádě, vytvořit silný útok.
Nakonec si pamatujme dvě otázky pro každý tah: 1. Jak to ovlivní centrum? 2. Jak ten tah zapadá do vývinu ostatních figur a pěšců?
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mirek | 7. ledna 2014 v 15:54 | Reagovat

Pěkný článek, díky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama